Pes a kočka

Pokud začneme zdravotními výhodami, můžeme jich jmenovat hned několik. Jestliže je kastrace provedena ještě před prvním (anebo po prvním hárání) významně se na stáří snižuje riziko nádorového bujení mlečné žlázy. Můžeme tak také předcházet zánětům dělohy, které často postihují starší fenky v důsledku např. cyst na vaječnících. Některé fenky trpí tzv. falešnou březostí, která je doprovázena nadměrnou laktací a někdy až psychotickým chováním. Falešná březost je vázána na cyklus, takže po kastraci se již neobjeví. Z hlediska chovatele je výhodou nejen to, že fena nehárá, nedráždí okolní psy, či psy chované ve společné domácnosti, ale také se předchází zejména nechtěnému nakrytí feny. Následné řešení nežádoucího krytí je možné, ale mluvíme zde o vyvolání potratu, což je zbytečná zátěž pro fenu a někdy velmi stresující pro majitele.

Jedná se o ovariohysterectomii, tj. odebrání vaječníků a dělohy.

Ne, protože jsou odstraněny vaječníky, které produkují hormony pro spouštění cyklu ( tedy hárání.)

Toto tvrzení se traduje v chovatelských kruzích, ale není prokázáno. Navíc, pokud se fena vykastruje (rozumí se tím odebrání dělohy i vaječníků) nemá nádor kde „vyrůst“.

Ne. Od majitelů, kteří nechali své fenky vykastrovat tyto ohlasy nemáme. Snad je možné, že se fenka maličko zklidní. Nelze však hovořit o zlenivění. Po kastraci to bude pořád stejný pes, pouze nebude hárat.

Obecně je pro operaci nejvhodnější takové období, kdy jsou pohlavní orgány v klidu. To znamená mimo období hárání a nejdříve cca měsíc po skončení hárání.

Zjednodušeně lze říci, že pooperační péče zahrnuje zejména hlídání operační rány před automutilací, tj. nadměrným lízáním a vykousáváním stehů. Stehy se vytahují cca 10 – 14 dní po operaci. Do této doby je nutné ránu hlídat, aby nedošlo k porušení její celistvosti. Pooperační péče dále zahrnuje podávání léků proti bolesti a celkovou ošetřovatelskou péči, hlavně v prvních dnech. Proto je lepší si alespoň na 2 – 3 dny po operaci rezervovat čas a být fence nablízku.

Pokud je fenka mladá a nemá zdravotní potíže, stačí zpravidla klinické vyšetření psa a konzultace s majitelem před operací. U starších fen je nutný minimálně předoperační odběr krve na základní biochemické a hematologické vyšetření, popř. další vyšetření vyplývající ze zdravotního stavu, např. ekg a rtg. Všechna tato vyšetření směřují ke zjištění stavu vnitřního prostředí organismu a zajištění individuálního přístupu k celkové anestezii.

Ano, většina fen po kastraci skutečně přibere na hmotnosti. Je to vlivem změny metabolismu. Pokud však fence neuberete na fyzické aktivitě a dávkujete krmení s rozmyslem, nikdo nepozná, že takovou operaci absolvovala.

Termín je možné stanovit nejdříve cca 7-14 dní dopředu. S ohledem na předoperační vyšetření (jak již bylo zmíněno výše) a na fázi cyklu, ve které se fenka nachází, je však často nutná individuální domluva.

Ano, komplikace se vyskytovat mohou, ale vhodnou pooperační péčí se tyto komplikace minimalizují. Mezi nejčastější komplikaci patří automutilace rány ( tedy nadměrné lízání, trhání stehů…), v důsledku čehož se rána může rozestoupit a je nutná reparace sutury. Proti tomuto nežádoucímu chování se používá např. ochranný límec, který pes nosí, pokud není pod dozorem (např. v noci). Zřídkavou pozdní komplikací je pooperační inkontinence (únik moči) vyskytující se častěji u obézních fen s hmotností vyšší než 25 kg. Tuto komplikaci lze medikamentózně zvládnout.

Kastrace feny se musí provádět v celkové anestezii. Předoperační vyšetření (včetně krevních testů), konzultace s majitelem a následný výběr kombinace látek používaných pro celkovou anestezii, vše prováděno zkušeným anesteziologem, zaručí bezpečnou „ narkózu“. Pokud máte pochybnosti nebo strach, je dobré vše projednat s veterinárním lékařem, zjistit jeho stanovisko, jeho názor a s pochybnostmi se svěřit. I jeho cílem je Váš spokojený psík. Neexistuje totiž bezpečná narkóza, pouze bezpečný anesteziolog…

Ano, kočičí svrab je na lidi přenosný. Parazit však u člověka není schopen zdárného vývoje, a proto se onemocnění nešíří, pokud přestane kontakt s nemocnou kočkou. I přesto jsou zarudlé silně svědící pupínky důvodem k návštěvě humánního dermatologa. Tomu určitě posloužíte informací o kontaktu s nakaženou kočkou.

Ano, při dlouhodobějším intenzivním kontaktu je vhodné vyšetřit i psa.

Pokud jste svrab už někdy viděli, je velká pravděpodobnost, že jej poznáte. Problém může být u počínajícího onemocnění. Pro potvrzení je nutné prohlédnout stěr ze zevního zvukovodu pod mikroskopem a odhalit parazita. Svrab u kočky začíná vždy v zevním zvukovodu (uchu) a šíří se na hlavu a tělo. Prvotním příznakem je třepání hlavou, škrábání si po uších a celkový neklid zvířete. Při podezření je nutné svrab potvrdit mikroskopickým vyšetřením.

Ano, svrab je možné léčit a vyléčit.

Možné to je, ale záleží na tom, jak moc a jak dlouho byly s nemocnou kočkou v kontaktu. Preventivně je lepší přeléčit celý chov. Je to dražší řešení, ale pokud by svrab už nějaká z koček měla, nově příchozí se vyléčí a postupně se zase nakazí včetně ostatních koček a dostanete se do bludného kruhu. Cesta z něj je pak často ještě dražší a časově náročnější.

Pokud chováte kočku pouze v bytě bez jakéhokoliv kontaktu s jinými kočkami, je vyloučeno, že toto onemocnění dostane. Pokud se občas pohybuje venku volně, možnost nakažení tady samozřejmě je.

Ano, jedná se o nakažlivé onemocnění, takže při kontaktu s nakaženou kočkou může dojít k přenosu. Metodou, jak snížit riziko nakažení, je kastrace kočky či kocoura. Po kastraci se teritorium zvířete významně zmenšuje. Kočky a kocouři již nevyhledávají kontakt s opačným pohlavím za účelem páření, proto je velmi malá pravděpodobnost, že Vám svrab opět přinese domů. Další možností je pravidelné podávání preparátu proti svrabu koček. Je to však řešení - oproti kastraci - mnohonásobně dražší.

1. Nadbytečná kila
V tomto období více než kdy jindy dochází velmi lehce k ukládání zásob. Na horší časy. Jenomže v teple obývacího pokoje, někdy i v posteli páníčka přece žádné horší časy nejsou… "Ale co kdyby" na to příroda. A tak instinkt velí: "je zima, tak jez." To se pak projeví při jarním vážení, však to známe…V chladném období je metabolismus nastaven na tvoření zásob. Tělo totiž vydá velmi mnoho energie na udržení stálé teploty. V mrazu je teplotní rozdíl několik desítek stupňů! Proto mozek říká JEZ! Navíc se ke všemu přidá nedostatek pohybu. Kdo by taky v tom dešti a slotě pobíhal… Takže, jak z toho ven: pokud na to chcete jít vědecky, není od věci mazlíka občas zvážit a podle toho upravit množství krmiva, popřípadě po poradě i změnit kategorii krmiva na light, senior apod. Pokud si nejste jisti, jak na to, klidně se stavte a můžeme vše prodiskutovat.

2. Ochrana tlapek
Při silných mrazech nebo delším pobytu na zledovatělém sněhu je vhodné tlapky ošetřovat mazáním s obsahem vazelíny či lanolinu. Před namazáním je vhodné tlapky omýt vlažnou vodou, aby se odstranily zbytky soli, kteréžto je v Ostravě v zimním období požehnaně. Naše boty by mohly vyprávět… Ale zpět k tlapkám: po umytí je vhodné vetřít mast či krém na všechny polštářky na nožce: tedy na ten velký i ty menší.

3. " Jdu vidět, tedy jsem!"
S příchodem zimní doby trávíme obecně více času potmě. Ranní, ale i odpolední venčení se odehrává často v šeru. Pokud psíka pouštíme na volno není vůbec od věci pořídit mu na obojek reflexní prvky nebo dokonce svítící obojek! Ano, to existuje a vypadá to velmi zajímavě. Reflexní prvky jdou sehnat v galanteriích, nestojí mnoho a pokud je našijete na obojek či obleček mohou zachránit život.

4. Pozor, blechy!
Potíže s blechami v zimě neustávají. Naopak, okolní teplota jim nevadí. Vždyť v psím či kočičím kožíšku je nádherně teplo. Pokud si nejste jisti, zda váš kamarád nehostí kromě přátelských bakterií ve střevě i nějakou tu blešku, nebo jste i nějakou již zahlédli, přijďte: prohlédneme a poradíme.

5. Borrelióza
Zimní měsíce jsou nejlepší dobou k vakcinaci proti lymeské borelióze. Pokud očkujeme poprvé, provádí se dvě vakcinace v odstupu 14-21 dní. Pak se přeokčovává 1x ročně. Proč v zimě? Tělo si přes zimu utvoří dostatek protilátek a na jaře, když vylezou první klíšťata, která tuto nemoc přenášejí, je organismus v imunitě. To znamená, že i při setkání s infekčním klíštětem nemoc nepropukne nebo jen velmi diskrétně. Pokud byste chtěli vědět více, neváhejte nás kontaktovat!

6. Koleda, koleda Štěpáne…
Nakonec jedno vážnější téma: otravy z nevhodného jídla.

• čokoláda: pozor na čokoládové figurky na stromečku. Obal není překážkou. Zejména hořká čokoláda může způsobit zvracení, průjem, zrychlený dech a bušení srdce a také neurologické příznaky jako křeče a zvýšenou vzrušivost. V závislosti na dávce může dojít až k zástavě srdce, kómatu a smrti.
• rozinky a hroznové víno: způsobují selhání ledvin. Mechanismus otravy není dosud zcela objasněn.
• jmelí: polibek pod jmelím ano, do tlamy nepatří.
• nemrznoucí kapalina do aut s obsahem etylenglykolu: ten je příjemně sladký. Prý. Tuto kapalinu prosím nenechávejte volně přístupnou psům, kočkám, dětem….Bohužel u zvířat způsobuje fatální selhání ledvin. V době, kdy se otrava projeví, je již bohužel na léčbu pozdě a prognóza je VŽDY nepříznivá.